Semináře

Geopolika Číny, Ruska a vztahy civilizací (13. dubna)

Popis geopolitických konstant míří k úvahám o odlišnosti čínské civilizace od evropské civilizace a z nich vyplývající formy vlády, a to včetně napětí mezi konfucianismem a legismem. Ideové napětí při formování ruské státní ideje přibližují vize Třetího Říma, západnictví a panslovanství, sovětská idea i eurasijství. Příspěvek Petra Hampla se zaměří na vztah mezi každodenním životem a formování vědomí v rámci různých civilizačních okruhů a jejich vzájemnými vztahy. 
  • Oskar Krejčí: Geopolitika Číny a Ruska
  • Petr Hampl: Západ, islám a střet civilizací

Praha, sobota 13. dubna 2024

Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.

Seminář je vyprodán.

V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu m.dvorakova@petrham.pl

Oskar Krejčí: Geopolitika Číny a Ruska

Přednáška a následná diskuse se pokusí ukázat obecné zákonitosti vývoje světové politiky s důrazem na změny v 21. století.  Východiskem výkladu budou zákonitosti uspořádání světového politického systému. V jeho rámci budou ukázány možnosti a nezbytnosti, které předurčují politické chování zmíněných států, a to včetně analýzy mocenských i silových potenciálů uvedených zemí.

  • Úvahy o hegemonistickém postavení USA po skončení studené války otevře analýza prostorových možností, ale i historických kořenů zahraniční politiky Spojených států amerických. Ta sleduje napětí mezi izolacionismem a intervencionismem v dějinách USA, zápas mezi unilateralisty a multilateralisty v současné americké mocenské elitě, ale i snahy vykládat a řídit rozhodování v duchu realistických či idealistických vizí.
  • Charakteristika geografického postavení Ruska ukazuje některé předpoklady vzestupu i pádu ruské státnosti v dějinách, ale také proměny jeho etnické charakteristiky. Ideové napětí při formování ruské státní ideje přibližují vize Třetího Říma, západnictví a panslovanství, sovětská idea i eurasijství. Pozornost se zaměří i na otázky expanze a bezpečnosti Ruska.
  • Geopolitické úvahy o zdrojích a projevech moci Číny směřují k pochopení jejího postavení v současnosti i budoucnosti. Popis geopolitických konstant míří k úvahám o odlišnosti čínské civilizace od evropské civilizace a z nich vyplývající formy vlády, a to včetně napětí mezi konfucianismem a legismem. Zvláštní pozornost je věnována takzvanému století ponížení. Charakteristika čínských reforem je spojena s hledáním důvodů odlišného vývoje Číny od postsocialistických zemí východní Evropy.
  • Úvahy o geopolitické povaze středoevropského prostoru přispívají k porozumění možnostem a úkolům zahraniční politiky Česka a Slovenska. Zakládají možnost porozumění rozdílným modelům uspořádání střední Evropy z 19. a 20. století. Ukazují společné i rozdílné rysy pangermánství a panslovanství. Vymezují klady, zápory i nejasnosti týkající se vstupu těchto zemí do NATO a Evropské unie a ústí do hledání rámce národních zájmů Česka a Slovenska.

Z knih autora k danému tématu:

  • Válka.Třetí vydání. Praha: Professional Publishing, 2022. 190 s.
  • Geopolitika Číny.Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2021. 492 s.
  • Mezinárodní politika. vydání. Praha: Ekopress, 2021. 804 s.
  • Geopolitika Ruska.Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2017. 534 s.
  • Geopolitika středoevropského prostoru.Páté vydání. Praha: Professional Publishing, 2016. 426 s.
  • Zahraniční politika USA.Druhé vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 437 s.
  • Sametová revoluce.Praha: Professional Publishing, 2014. 160 s.

Petr Hampl: Západ, islám a střet civilizací

Posluchač kurzu bude schopen porozumět dynamice vztahů mezi civilizacemi (nakolik je možné něčemu tak komplexnímu rozumět). Bude znát stanoviska v současné debatě a základní historická fakta, která jsou pro tuto debatu relevantní.

  1. Žijeme ve světě Fukuyamově, Huntingtonově nebo úplně jiném?
  2. Cesta dopředu nebo návrat ke kořenům?
  3. Jsou západní hodnoty univerzálně lidské?
  4. Proč Západ vyhrál a jak dlouho to vydrží?
  5. Západ a liberální hegemonie
  6. Dynamika válek na civilizačních zlomech
  7. Posthuntinovoská debata: Jak vlastně rozumět současnému dění
  8. Krvavé hranice islámu
  9. Mezi relativismem a fundamentalismem

Základní literatura:

  • BERGER, Petr L., LUCKMANN, Thomas (1999): Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění.
  • BERGER, Petr L. (2009): Between Relativism and Fundamentalism: Religious Resources for a Middle Position
  • BUDIL, Ivo T. (2001): Za obzor Západu: [proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase]
  • Hazony, Yoram (2021): Chvála nacionalismu
  • Huntington, Samuel P. (2001): Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu.V Praze
  • HUSAIN, Ed (2021): Among the Mosques: A Journey Across Muslim Britain
  • SPENCER, Robert (2018): The History of Jihad: From Muhammad to ISIS
  • STARK, Rodney (2015): How the West Won: The Neglected Story of the Triumph of Modernity

 

Napsat komentář