Následovníci a kritici Karla Marxe (20. ledna)
Cílem kurzu je představit a pochopit některé zásadní pohledy a myšlenky, které se objevily v rámci diskuze nad cílem Karla Marxe, ať už se jedná o myšlenky těch, kdo Marxův odkaz různým způsobem rozvíjeli nebo těch, kdo Marxe tvrdě kritizovali. Právě tyto novější myšlenky hrají v dnešní politické diskuzi větší roli než poznatky zachycené v dílech Karla Marxe. Absolvování úvodního kurzu marxismu není podmínkou účasti, nicméně usnadní pochopení.
Josef Skála: Marxovou stopou pro pokročilé
Petr Hampl: Racionální kritika marxismu jakožto ideologie
Praha, sobota 20. ledna 2024.
Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
Cena semináře je 1 400 korun českých.
V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu m.dvorakova@petrham.pl
Josef Skála: Marxovou stopou pro pokročilé
Spory na půdě, jíž Marx položil základy
- Emancipace dřív v metropolích nebo na periférii?
- Vývoz revoluce nebo civilizační alternativa?
- NEP po celé generace nebo radikální modernizace?
- Jen “třída proti třídě” nebo s co nejvíc spojenci?
- Jak moc se mění emancipační zázemí?
- “Antikapitalismus” nebo “postkapitalismus”?
Kdo a proč stojí za pozornost i dnes
E. Bernstein, K. Kautsky a R. Luxemburgová, V. Lenin a L. Trockij, N. Bucharin a J, Stalin, A. Gramsci a G. Lukács, P. Sweezy, Frankfurtská škola a L. Althusser – a také tým československé cesty k socialismu, R. Richta, K. Kosík, J. Zelený, R. Kalivoda
Svět znovu na rozcestí – a myslitel tisíciletí
· Kam vede červená nit – jen k úpadku “elit”?
· Proč neumí ani to, co jim dřív šlo?
· K pokusům o záchranu kapitalismu
· Kudy z riskantní pasti – a kdo všechno na tom má zájem?
Strašák “neomarxismu” jako prolhané alibi
· Kolik marxismu – a skutečně nového – je v “progresivismu” XXI. století?
· Čím se honosil “konec dějin” – marxismem nebo jeho popravou na věčné časy?
· Lze na Marxe svádět bankrotářskou politiku, která s ním vede hybridní válku?
· Co vše z toho plyne pro síly usilující o změnu
Literatura:
Eduard BERNSTEIN (1850 – 1932) – Eduard Bernstein – Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (sds.cz)
Rosa LUXEMBURGOVÁ (1871 – 1919) – Sociální reforma nebo sociální revoluce? (marxists.org), Masová stávka, politická strana a odbory (marxists.org), Akumulácia kapitálu (1913, slovensky 1979)
Karl KAUTSKY (1854 – 1938) – Agrární otázka (1899, česky 1959), Původ křesťanství (1908, česky 1961), Demokracie nebo diktatura (1920, česky 1921)
Georgij Valentinovič PLECHANOV (1856 – 1918) – Vybrané filozofické spisy (1957)
Vladimír Iljič LENIN (1870 – 1924) – Tři zdroje a tři součásti marxismuImperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu, Stát a revoluce, Proletářská revoluce a renegát Kautský
Josif Vissarionovič STALIN (1879 – 1953) – Otázky leninismu (1952), Ekonomické problémy socialismu v SSSR (1952)
Lev Davidovič TROCKIJ (1879 – 1940) – L. Trockij – Co je permanentní revoluce? – Doslov. (marxists.org), Můj život (2010)
Nikolaj Ivanovič BUCHARIN (1888 – 1938) – Třídní boj a revoluce v Rusku (1919), Od diktatury imperialismu k diktatuře proletariátu (1920)
Antonio GRAMSCI (1891 – 1937) – Sešity z vězení (1959), Historický materialismus a filozofie Benedetta Croceho (1966), Poznámky o Macchiavellim, politice a moderním státu (1970)
Paul SWEEZY (1910 – 2004) – Teorie vývoje kapitalismu (1942, česky 1967)
György LUKÁCS (1885 – 1971) – Dějiny a třídní vědomí (1923, česky 2020), Lenin: studie o souvislosti jeho myšlení (1924, česky 2023)
Karl KORSCH (1886 – 1961) – Marxismus a filozofie (1923, česky 2019)
Bohumír ŠMERAL (1880 – 1941) – Historické práce 1908 – 1940 (1961), Výbor z díla I. a II. (1981)
Jan ŠVERMA (1901 – 1944) – Role českého národa v historii (1939)
Louis ALTHUSSER (1918 – 1990) – Petr Kužel, Filozofie Louise Althussera: O filozofii, která chtěla měnit svět (2014)
Radovan RICHTA (1924 – 1983) – Civilizace na rozcestí. Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (1966), Nové čtení Radovana Richty (2023) Pudy HaNo (institutcl.cz)
Karel KOSÍK (1926 – 2003) – Dialektika konkrétního (1966), Poslední eseje (2005)
Miloslav RANSDORF (1953 – 2016) – Nové čtení Marxe I. (1996), II. (2012), Hledali spravedlivější svět. Díl 1. Od Luthera po Jeffersona (1996)
Petr Hampl: Racionální kritika marxismu jakožto ideologie
Program nebude kritizovat jednotlivé teze, ale zaměří na celkovou strukturu myšlení (formulace tezí, způsob zdůvodňování apod.) a pokusí se ukázat slabé stránky, které vyžadují nápravu.
· Stručně o sporu mezi základními přístupy k realitě – pojmový realismus a pojmový nominalismus
· Karel Mannheim, utopie a ideologie – možnosti myšlení o politice
· Síla ideologií a slabost konspiračních vyprávění
· Demarkační čára mezi racionálně vědeckým a ideologickým
· Co všechno nesplňuje striktně vědecká kritéria: Marx, Freud, Darwin, liberální ekonomie…
· Vytváření sekt versus racionální diskuze
· Co z toho vyplývá pro dezinformace a hoaxy.
Literatura:
Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí
Marek Loužek: Spor o metodu mezi rakouskou školou a německou historickou školou
Karel Mannheim: Ideologie a utopie
Karl R. Popper: Logics of scientific discovery
Karl.R. Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé
