Nesamozřejmost moderního světa (9. ledna)
Účastníci semináře si uvědomí, jak nesamozřejmé a zvláštní je to, v čem žijeme jako v moderním světě. Jak dramaticky se to liší od jiných epoch a civilizačních stádií. Jak jinak formována naše mysl než mysl lidí žijících v jiných dobách. Zjistíme, že mnohé z toho, co pokládáme za samozřejmé či součást přirozenosti, je ve skutečnosti speciálním jevem západní modernity. Zvláštní pozornost bude věnována fungování vědy jakožto fenoménu formujícímu podobu našeho života.
- Václav Hořejší: Věda jako nejspolehlivější cesta k poznání? (tři hodiny výuky)
- Petr Hampl: Západní modernita (dvě hodiny výuky)
- Matyáš Táborský: Čínská modernita (dvě hodiny výuky)
Údaje o kurzu:
- Datum a čas: Sobota 9. ledna 2027 9:00 – 17:00
- Místo: Praha, Knihovna Kláry Samkové, Španělská 6
- Kurz č.:
- Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
- Cena semináře je 1 400 korun (případně můžete požádat o stipendium).
- Přihláška je >> ZDE<<
Případně volejte Marii Dvořákovou 420 724 203 551
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.: Věda jako nejspolehlivější cesta k poznání?
- Vědecký způsob myšlení: pozorování, hypotézy, experiment a ověřování.
- Proč vědecké poznání není soubor definitivních pravd, ale neustálé opravování omylů.
- Falsifikovatelnost, reprodukovatelnost, význam pochybností a kritiky.
- V čem se věda liší od náboženství, filozofie, ideologie a pouhého zdravého rozumu?
- Proč je vědecký konsenzus důležitý, a přesto nemusí být neomylný?
- Rozdíl mezi ideálem vědecké metody a každodenní výzkumnou praxí.
- Náhoda, intuice, kreativita a role osobnosti vědce.
- Statistické klamy, publikační zkreslení, nereprodukovatelné výsledky a „grantová loterie“.
- Proč jednotlivá studie málokdy rozhoduje a proč jsou důležité souhrny důkazů.
- Příklady změn vědeckých názorů: od infekčních chorob přes žaludeční vředy až po moderní imunologii.
- Od antibiotik, vakcín a transplantací po genetické inženýrství a umělou inteligenci.
- Kdy je schopnost něco udělat důvodem, abychom to skutečně udělali?
- Výzkum embryí, editace lidského genomu, pokusy na zvířatech a autonomní technologie.
- Klimatická změna, jaderná energie, biologická bezpečnost a dvojí využití výzkumu.
- Proč vědecká fakta sama o sobě nerozhodují o tom, co je správné.
- Vědecká etika: falšování dat, plagiátorství, střety zájmů a odpovědnost za výsledky.
- Vliv peněz, kariérních motivací, politiky a ideologie na výzkum.
- Komu má věda sloužit: veřejnosti, státu, průmyslu, nebo především poznání?
- Vědecká autorita a její zneužívání.
- Jak má komunikovat vědec, když jsou důkazy neúplné nebo nejisté?
- Proč lidé odmítají vědecká zjištění, která odporují jejich přesvědčení?
- Dezinformace, konspirační teorie a hranice mezi zdravou skepsí a popíráním důkazů.
- Věda v médiích a na sociálních sítích: proč se nejistota špatně prodává.
- Umělá inteligence jako nový nástroj poznávání i výroby přesvědčivých omylů.
- Co by měl vědět každý občan, aby dokázal rozumně posuzovat vědecká tvrzení?
Literatura:
Kuhn, Thomas: Struktura vědeckých revolucí
Popper, Karl. R.: Věčné hledání
https://www.denik.cz/hlasy-deniku/hlasy-deniku-vaclav-horejsi-o-vedcich-objevech-a-aplikacich/
https://www.denik.cz/hlasy-deniku/co-nas-v-blizke-budoucnosti-ohrozuje/
https://people.img.cas.cz/vaclav-horejsi/#novinove_clanky_a_rozhovoryhttps://vedavyzkum.cz/rozhovory-a-osobnosti/rozhovory-a-profily/vaclav-horejsi-administrace-a-byrokracie-jsou-stale-horsi?highlight=WyJ2YWNsYXYiLCJ2YWNsYXZhIiwidm
PhDr. Petr Hampl, Ph.D.: Západní modernita
Obsah přednášky porozumět tomu, v čem se západní civilizace od všech ostatních a jaké procesy od středověku později vedly k záležitostem jako příchod vědy, vymýcení otroctví, zákaz mučení, idea svobody a rovnosti apod. Budou probrány také různé pohledy, jak porozumět modernímu světu a jaký lze očekávat další vývoj.
- Instituce modernity: Národ, rodina a osobní svoboda
- Politické základy modernity: Svrchovaný stát, byrokracie a věda
- Modernita a náboženství
- Vlny průmyslových revolucí a krize modernity
- Teoretici modernity: Weber, Stark, Eistenstadt a Giddens
Matyáš Táborský.: Čínská modernita
Hlavním těžištěm programu bude modernita v Číně v pojetí reakce na střet takzvané tradiční Číny se „Západem“ od období Opiových válkách v 19. století, přes období militaristů (1916-1982) až po založení Čínské lidové republiky v roce 1949. Podíváme se například na střet idejí, například na různá pojetí času (lineární a cyklické), na vztah dialektiky a teorie yinu a yangu, ale i na pojetí rodiny a romantické lásky.
Spíše okrajově dotkne témat jako je nedokončená modernita za dynastie Song 960-1279, nebo výzev, které tato syntetická proměna klade před současnou Čínu.
Literatura:
BÍLKOVÁ, Jitka. Čínské tradiční vědění z pohledu Západu. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261-0261-8.
BOER, Roland. Socialism with Chinese Characteristics: A Guide for Foreigners. Singapore: Springer, 2021. ISBN 978-981-16-1621-1.
ELVIN, Mark. The Pattern of the Chinese Past. Stanford: Stanford University Press, 1973. ISBN 978-0-8047-0826-5.
HORYNA, Břetislav. Význam Číny pro evropskou vzdělanost: Leibniz, Wolff, Bilfinger, Justi, Goethe, konfuciánství. Praha: Malvern, 2022. ISBN 978-80-7530-353-0.
HUI, Yuk. Technodiverzita. Praha: UMPRUM, 2022. ISBN 978-80-88308-54-6.
