Svoboda projevu a její nepřátelé (12. září)
Seminář je zaměřen na trendy, techniky a postupy, které vedou k erozi svobody projevu jakožto jednoho ze základních sloupů společenského uspořádání, včetně možné likvidace svobody projevu a dopady na různé oblasti společenského života – od kvality demokracie přes úroveň novinařiny a vědecké bádání až po každodenní život na pracovištích a mezilidské vztahy. Zvláštní prostor bude věnován cenzurním technikám a změnám v právním systému, zejména co se týče politických deliktů.
- Petr Žantovský: Manipulace a cenzura (tři hodiny výuky)
- Jaromír Hořák: Svoboda projevu a názorové delikty (čtyři hodiny výuky
Údaje o kurzu:
- Datum a čas: Sobota, 10. října 2026, 9:00 – 17:00
- Místo: Praha, Knihovna Kláry Samkové nebo přednáškový sál poblíž Náměstí republiky
- Kurz č.:
- Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
- Cena semináře je 1 400 korun (případně můžete požádat o stipendium).
- Přihláška je >> ZDE<<

Případně volejte Marii Dvořákovou 420 724 203 551
doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D.: Cenzura a propaganda
Seminář umožní detailně pochopit techniky, jaké se používaly a používají k vytvoření správného obrazu a k zakrytí skutečnosti v různých médií a jak se to měnilo v dějinách. Absolventi budou schopni identifikovat použité metody a prostředky propagandy. Zároveň se bude mluvit o různých typech cenzury, jejich možnostech a omezení. Včetně analýzy současné mediální situace v ČR.
PROPAGANDA – HISTORIE A SOUČASNOST
Laswellův přenosový model, teorie, dvou zrcadel, definice propagandy, propaganda a média, stručná historie propagandy – od prehistorie přes antiku po 20.století, propaganda nacismu a komunismu, propaganda studené války, typologie propagandy – bílá, šedá, černá, propaganda činem, současný terorismus, propaganda po Majdanu, podoby propagandy – válečná, politická, didaktická, kulturní… , psychologie propagandy, akcelerátory účinnosti propagandy
MANIPULAČNÍ TECHNIKY
Globalizace společenské komunikace – klady a zápory, žurnalistika jako nositel manipulačních technik, manipulační techniky podle llowieckého, základní techniky – gatekeeping, agenda petting, spirála mlčení, efekt třetí osoby, skryté přesvědčování, inscenace události, požadavky na profesionální výkon žurnalisty, důvody užití manipulačních technik – zájem, další techniky – zamlčování nepohodlných informací, zveřejňování neověřených informací, záměrné obviňování, etiketizace, tvorba umělých autorit, metoda překrytí – red herring, využívání strachu, ovlivňování emocí, simulace objektivity a neutrality, fenomén opravy a omluvy, lingvistické prostředky, tématické stereotypy, metody propagandy v médiích
CENZURA
Definice cenzury, funkce cenzury, typy cenzury, dějiny cenzury od 16. století po současnost, cenzura v českých zemích, formy cenzury, cenzura v naší současné společnosti, cenzura na internetu, legislativní rámec zákona „na ochranu republiky“
Literatura:
MCQUAIL, D. Žurnalistika a společnost. Praha:Karolinum2016
BITTMAN, L. Mezinárodní dezinformace. Praha Mladá fronta 2000
Browne, A. Úprk rozumu. Praha: Dokořán 2009
Břicháček, T. Evropa blízká i vzdálená. Praha:IVK, 2014
Ilowiecki, T.M. a Žantovský, P. – Manipulace v médiích, Praha: UJAK 2008. ISBN 978-80-86723-50-1
MCNAIR, B: Sociologie žurnalistiky, Portál Praha 2003
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 2010.
RAMONET, I. Tyranie médií: tajná moc tvůrců veřejného mínění. Praha: Mladá fronta, 2003.
Sarrazin, T. Teror ctnosti. Praha: Academia 2015
Verner, P. – Propaganda a manipulace, Praha: UJAK, 2011. ISBN 978-80-86723-015-0
Sarrazin, T. Teror ctnosti. Praha: Academia 2015
ŽANTOVSKÝ, P. Politická komunikace – propaganda. Praha: VŠMVV 2016
ŹANTOVSKÝ, P. Mediální manipulace a krize v ČT v r.2000,
Praha: IVK 2015
RAMONET, I. Tyranie médií: tajná moc tvůrců veřejného mínění. Praha: Mladá fronta, 2003.
JUDr. Jaromír Hořák , Ph.D. : Svoboda projevu a názorové delikty
1) Pojem svobody projevu a historický vývoj jejích garancí; věk revolucí, svoboda myšlení a zákaz cenzury, filozofická zdůvodnění svobody projevu, soukromoprávní ochrana, problém svobody a regulace médií
2) Tzv. limity svobody projevu a postih verbálních trestných činů, jejich druhy, kriminalizace názorových deliktů v liberálních režimech (19. stol., meziválečné období v Československu, vývoj po roce 1945, USA, poválečné Německo, Evropský soud pro lidská práva)
3) Kriminalizace názorových projevů a ideologie, frankfurtská škola, lingvistický obrat, teorie extremismu, post-strukturalismus, teorie „předsudků“, teorie šikmého svahu, otázky diskriminace, slepé skvrny, „rivers of blood“ vs. „conspiracy of silence“
4) Vývoj od 90. let u nás a ve světě, neoliberalismus a hnutí woke, mezinárodní právo a europeizace, koncepce trestných činů z nenávisti (hate crime) a tzv. nenávistných projevů, vliv médií, NGOs a strategické litigace, lawfare, boj proti rasismu a „morální vyvázání“, zaměňování symbolů a reálného násilí (dematerializace), politizace represivních složek a trestní justice, problém legitimity trestního práva, tabuizace alternativních výkladů dějin, antikomunismus, liberální tyranie?
5) Nástup internetu a sociálních sítí, charakter projevů na internetu (dosah, soukromí x veřejnost), „kultura rušení“ – cancel culture, selhání liberální levice, nástup „populismu“ a nové pravice, ztráta monopolu médií hlavního proudu, opevňování statu quo, „nahlašování“ a doxing, odpovědnost poskytovatelů, covid a „konec expertů“.
6) Platná úprava názorových deliktů v českém právu – celková koncepce, problém subsidiarity trestní represe, požadavek určitosti právní normy, typy názorových deliktů a způsob spáchání, typy pachatelů, otázka chráněného zájmu a míry škodlivosti, otázka poškozených/ obětí, fakta x hodnocení? má být trestná pravda? Konkrétní causy.
7) Vybrané trestné činy a jejich znaky
a) Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 trestního zákoníku
b) Podněcování k nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 tr. zák.
c) Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 tr. zák.)
d) Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403a tr. zák.)
e) Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 tr. zák.)
f) Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 tr. zák.)
8) Procesní otázky – vyšetřování názorových deliktů, oznamovatelé, role policie a státního zastupitelství, řízení před soudem, úskalí dokazování, úskalí obhajoby, problém ukládání trestů, role Ústavního soudu, vybrané případy
9) Máme zrušit názorové delikty?
a) Politický a ideologický kontext postihu názorových deliktů; „extremismus středu“, zablokování politické debaty hlavního proudu a radikalizace, ztráta legitimity politiky, názorové delikty jako „svěrací kazajka“ demokracie
b) Názorové delikty jako „drezúra“ společnosti liberálními elitami, vynucování liberálních dogmat a výkladů dějin, útok na školství a vědu, autonomie a důstojnost občanů, média a neziskové organizace x opoziční občanská společnost, štěpení společnosti na „chráněné menšiny“ a „diskriminující většinu“, argumentace kruhem a odkazy k autoritě psaného práva či soudů, zpravodajské weby, mediální lynčování a zpětný vliv hlavních médií vliv na trestní řízení
c) Politizace orgánů činných v trestním řízení, problém obsazení soudů a specializace OČTŘ na politickou agendu, problém nestrannosti, konformity a „dvojího metru“, problém znaleckých posudků z politologie, nemo judex in causa sua, latence, nepřípustnost exemplárního trestání, účelnost sankcí
d) Problém postavení minorit, migrace z neevropských zemí a svoboda politické diskuse, kriminalita a sociální problémy tzv. viditelných menšin, gender, kultivace a dekultivace, situace na Západě: postkoloniální společnosti, „well of racial guilt“, Británie, Francie, Švédsko, Nizozemsko, zvláštní případ Německa, otázka antisemitismu
e) Svoboda vědeckého bádání a právo na přístup k informacím. Problém svobody historického bádání. „Politika paměti“, kriminologie a boj s kriminalitou
f) Problém zahraniční politiky, Rusko, Ukrajina, Izrael, Palestina, Role EU a Evropské komise
10) Jak je zrušit? Stojí za to o zrušení usilovat? Kdo je prosadí? Zrušit všechny nebo jen některé?
Názorové delikty jako politické „vězňovo dilema“. Proč má zrušení chtít pravice i levice.
Změna ústavních předpisů?
Konec „soudcokracie“? (Role ÚSČR)
Otázka mezinárodních závazků a evropského práva.
Dlouhodobé výhody pro ČR.
Liberální reakce.
Falešný argument „šikmého svahu“. Falešnost historických paralel.
Zrušení názorových deliktů jako začátek nové éry.
Naděje pro ostatní evropské země.

