Slovanská Evropa (6. června)
Účastníci semináře se relativně podrobně seznámí s nejstaršími dějinami od příchodu Slovanů přes formování slovanských etnik, vznik prvních států a střetávání s jinými etnickými skupinami. Předmětem výkladu bude i kulturní a náboženský vývoj Slovanů. Program o starých Slovanech bude doplněn pohledem současné sociální psychologie na otázky národní identity a národního života vůbec.
- Michal Téra: Formování slovanských států a slovanských národů (pět hodin výuky)
- Petr Hampl: Psychologie a sociologie nacionalismu (dvě hodiny výuky)
Údaje o kurzu:
- Datum a čas: Sobota, 6. června 2026, 9:00 – 17:00
- Místo: Praha, Knihovna Kláry Samkové nebo přednáškový sál poblíž Náměstí republiky
- Kurz č.:
- Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
- Cena semináře je 1 400 korun (případně můžete požádat o stipendium).
- Cena pro absolventy internetového kurzu Svět starých Slovanů je 1 200 korun.
- Přihláška je >> ZDE<<
Případně volejte Marii Dvořákovou 420 724 203 551
doc. Mgr. Michal Téra, Ph.D. : Formování slovanských států a slovanských národů
Kurz „Vznik a vývoj slovanské Evropy“ bude zaměřen na pochopení základních historických, kulturních a etnických procesů v oblasti osídlené slovanskými národy. Přednáška představí tato témata:
- etnogeneze a rozsídlení Slovanů: co si představit pod pojmem „slovanská etnogeneze“; jaký byl vývoj představ o původu Slovanů; jakým způsobem do této problematiky promlouvá archeologie, historie a v posledním období i genetika; jaký byl charakter raně slovanské společnosti a jak se projevoval při setkání s kulturně rozvinutými oblastmi tehdejší Evropy
- rozvoj raně slovanské státnosti: jaký byl vliv turkických kočovníků na slovanské oblasti; jak se rodila slovanská státnost a na jakých sociálních strukturách stála; jak do tohoto procesu vstupovala archaická kultura; jaká byla hlavní ohniska raně středověké slovanské státnosti a jak se vytvořila politická mapa slovanské Evropy do konce 12. století
- otázka christianizace: jaký charakter měly jednotlivé vlny christianizace; jaké strategie volila hlavní křesťanská centra při christianizace; jaké existovaly alternativy k přijetí křesťanství; jaký byl význam cyrilometodějské misie a jaký mělo dopad velké schizma
- kulturní rozvoj: jaký byl charakter prvotní vzdělanosti; jak se proměňovala krajina; jaký byl vývoj gramotnosti; jak se kulturně projevilo kulturní schizma; jaký byl poměr mezi Slavia latina a Slavia ortodoxa
- kulturní revoluce 13. a 14. století – perspektivy kulturního vývoje jednotlivých slovanských okruhů a hrozby: německá kolonizace a postup germanizace; expanze Osmanů a islamizace; mongolská invaze
Výběrová literatura v češtině
BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, HOMOLA, Aleš a MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Stěhování národů a Východ Evropy: Byzanc, Slované, Arabové. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2006.
BERANOVÁ, Magdalena a LUTOVSKÝ, Michal. Slované v Čechách: archeologie 6.-12. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2009.
DVORNÍK F., Zrod střední a východní Evropy: mezi Byzancí a Římem, Praha 1999.
DVORNÍK, František. Byzantské misie u Slovanů. Překlad Vladimír Vavřínek. Praha: Vyšehrad, 1970.
FLORJA, Boris Nikolajevič. Církevní rozkol a slovanský svět. Překlad Michal Téra. [Červený Kostelec]: Pavel Mervart, 2014.
HAVLÍK, Lubomír Emil. Slovanské státní útvary raného středověku: politické postavení, společenská a vládní organizace státních útvarů ve východní, střední a jihovýchodní Evropě od 8. do 11. století. 1. vyd. Praha: Academia, 1987.
HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006.
LUTOVSKÝ, Michal a PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995.
LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001.
MODZELEWSKI, Karol. Barbarská Evropa. Překlad Markéta Bramborová. Vydání první. Praha: Argo, 2017.
TÉRA, Michal. Kyjevská Rus: dějiny, kultura, společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019.
URBAŃCZYK, Przemysław, ed. “Neslované” o počátcích Slovanů. České vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011.
PhDr. Petr Hampl, Ph.D. : Psychologie a sociologie nacionalismu
Politické národy bereme něco jako naprosto samozřejmého až biologicky daného a jejich základ skutečně je etnický až biologický. Nicméně přesné vymezení toho, co rozumíme národem, je až záležitostí moderní doby po průmyslové revoluci. Krátký program seznámí s výsledky některých bádání, národní život jako psychologický fenomén. Přinese lepší porozumění, co lze od národního života čekat a čím je určována jeho dynamika. Během semináře probereme následující oblasti:
IDENTITA A SOUNÁLEŽITOST
Jak si vytváříme svou představu o sobě a o světě. My versus oni. Role malých a velkých skupin. Význam jazyka. Co je to být příslušníkem národa. Jsou i nějaké jiné možnosti?
Výklad vyjde z prací Henriho Tajfela a Jonathana Haidta.
SDÍLENÉ PŘEDSTAVY
Jedná se o něco, co může vytvořit pocit společenství mezi lidmi, kteří se osobně neznají. Společné příběhy, společný pohled na dějiny i společný výklad reality. Společně s identitou vytvářejí silný základ pro vzájemnou solidaritu.
Výklad vyjde z prací Benedicta Andersena a Petera L. Bergera
EMOTIVNÍ KOLEKTIVISMUS
Národní identita je udržována nejen společnými představami, ale i sdílenými emocemi, jako jsou hrdost, křivda nebo strach. Jak ty emoce vznikají? Do jaké míry zastírají racionalitu? Jak se promítají do průběhu konfliktů? Je možné je regulovat?
Výklad vyjde z prací Jonathana Haidta a Williama Reddyho.
LITERATURA:
ANDERSON, Benedict: Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu
BERGER, Peter L, LUCKMANN, Thomas: Sociální konstrukce reality
HAIDT, Jonathan: Morálka lidské mysli
REDDY, William: Navigation of feeling
TAJFEL, Henri: Human Groups and Social Categories
