Bitvy a války, které změnily české dějiny (21. února)

Česká vojenská vítězství v letech 1126 a 1426 a naopak vítězné pruské tažení na konci 19. století, kterému Češi jenom bezmocně přihlíželi. Každá z těch událostí zásadním způsobem rozhodla o dalším průběhu českých dějin. Co bylo v těchto dějinných zlomech rozhodující? Jak dále formovaly české dějiny? Jaké je poučení pro naši dobu? Tím nás provedou profesor Budil a doktor Houška.

• Miroslav Houška: Rok 2026 jako rok výročí bitev, které významně ovlivnily českou historii (tři hodiny výuky)
• Ivo Budil: Impéria a světový řád v letech 1871–1914 (čtyři hodiny výuky)

Údaje o semináři:

• Datum a čas: Sobota, 21. února 2026, 9:00 – 17:00
• Místo: Praha, Knihovna Kláry Samkové nebo přednáškový sál poblíž náměstí Republiky
• Kurz č.: 
• Seminář je určen pro 15 posluchačů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
• Cena semináře je 1 400 korun (případně můžete požádat o stipendium).
• Přihláška je >> ZDE <<

V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu m.dvorakova@petrham.pl

---

JUDr. Miroslav Houška: Rok 2026 jako rok výročí bitev, které významně ovlivnily českou historii

18. února 1126 porazila u Chlumce (nedaleko Ústí nad Labem) česká vojska vedená Soběslavem I. armádu římského krále Lothara III.  16. června 1426 porazila spojená husitská vojska na Běháni (u Ústí nad Labem) armádu římskoněmeckých žoldnéřů. V roce 2026 si tak připomeneme výročí 900, resp. 600 let, od těchto událostí.

Bitva u Chlumce 1126

• Co předcházelo (společenská, ekonomická a politická situace na našem území)
• Osobnosti:  Soběslav I., Svatava Polská, Ota II. Olomoucký,  Lothar III. ze Supplinburgu
• Průběh bitvy
• Nadpřirozené jevy s ní spojené a rozdílnost jejich popisu v pramenech
• České vítězství a jeho následky:
  • změna mocenského postavení Soběslava I. v Čechách a v Evropě
  • spiknutí šlechty zaměřená proti českému knížeti
  • odhalení přípravy atentátu
  • knížecí soud a (varovná) hromadná poprava spiklenců na Vyšehradě
• Historický význam

Bitva u Ústí nad Labem

• Co předcházelo (společenská, ekonomická a politická situace na našem území)
• Osobnosti:  Prokop Holý, Boso z Fictumu, Zikmund Korybutovič (Korybut)
• Průběh bitvy
• Vítězství husitů a jeho následky:
  • • spory mezi tábory, pražany a kališnickou šlechtou
    • obléhání Poděbrad
    • smrt husitského válečníka Hynka Bočka z Poděbrad
    • rozmach tzv. spanilých jízd
• Historický význam

Literatura:

CHLUMEC:

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999.
• KOSMAS, Kronika Čechů. Přeložili Karel Hrdina, Marie Bláhová, Magdalena Moravová. 8. vyd. Praha: Argo, 2011, Předmluvu napsal Martin Wihoda
• Pokračovatelé Kosmovi (Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský), Praha, Svoboda, 1974
• VANÍČEK, Vratislav: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092–1140. Praha: Paseka, 2007.
• ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007.

ÚSTÍ NAD LABEM:

• ČORNEJ, Petr; BĚLINA Pavel: Slavné bitvy naší historie, 1.vyd., Praha: Marsyas, 1993
• PALACKÝ, František: Dějiny národu Českého v Čechách a v Moravě, Praha: B. Kočí, 1921
• Ze zpráv a kronik doby husitské, Praha: Svoboda, 1981

---

Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.: Impéria a světový řád v letech 1871–1914

Po vítězství nad Francií a následném sjednocení se Německo stalo hlavní ekonomickou a vojenskou silou evropského kontinentu. V mezinárodním prostoru však mezi sebou soupeřily i další ambiciózní mocnosti, které procházely rychlou industrializací a modernizací. Velká Británie nadále vládla oceánům i světovému impériu, zatímco Francie Třetí republiky se snažila prosadit jako druhá největší koloniální mocnost. Rusko rozšiřovalo svůj vliv do jihovýchodní Evropy, Střední Asie a na Dálný východ. Japonsko překonalo dlouhodobou politiku izolacionismu a usilovalo o „místo na slunci“. Na západním břehu Atlantiku se postupně připravovaly k razantnímu vstupu na mezinárodní scénu Spojené státy americké.
Tradiční civilizace, jako Indie, Čína, Persie či Osmanská říše, se staly oběťmi mocenských ambicí těchto impérií. Výklad se zaměří především na politický a vojenský vývoj mezinárodních vztahů v letech 1871–1914, který vyústil v tragédii první světové války.

Doporučená literatura:
Budil, Ivo (2015): Triumf rasismu. Praha: Triton.
Osterhammel, Jürgen (2014): The Transformation of the World: A Global History of the Nineteenth Century. Princeton: Princeton University Press.
Pauwels, Jacques R. (2016): The Great Class War, 1914–1918. Toronto: James Lorimer & Company Ltd.