Byzantská civilizace (21. března)
Seminář je věnován politickým i duchovním dějinám východořímské říše a později Byzance, od jejího formování přes úspěšné i neúspěšné pokusy o reformy, náboženské spory i staletí střetávání s islámem. Účastníci semináře porozumí základním civilizačním a kulturním rysům i jejich vlivu na vývoj Evropy. Zároveň bude vývoj Byzance pojednán v kontextu vztahu světových impérií.
- Michal Téra: Byzantské dějiny a kultura (pět hodin výuky)
- Ivo Budil: Role Byzance ve světovém systému (dvě hodiny výuky)
Údaje o kurzu:
- Datum a čas: Sobota, 21. března 2026, 9:00 – 17:00
- Místo: Praha, poblíž Náměstí republiky
- Kurz č.:
- Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
- Přihláška je >> ZDE <<
Doc. Mgr. Michal Téra, Ph.D.: Dějiny a kultura Byzance
Přednáška se bude věnovat dějinám a kultuře byzantské říše. Kurz bude vycházet z faktu, že Byzanc – její dějiny i kultura – tvoří integrální součást evropských dějin a vývoj evropské kultury a civilizace si bez ní nelze představit. Kurz se v první řadě zaměří na politický vývoj říše a bude sledovat jeho základní etapy: formování a struktura Východořímské říše, justiniánská snaha o obnovu římské říše, nástup islámu a změna struktury státu, epocha ikonoklasmu, velmocenská renesance v 11. a 12. století, křižácký vpád a postup Turků. Zároveň si budeme všímat i kulturního vývoje a církevních dějin, které měly velmi výrazný vliv na celou křesťanskou Evropu a tehdejší Středomoří. Povšimneme si i silného propojení mezi byzantským prostředím a slovanskými státy, zvláště těmi pravoslavnými a nakonec si položíme otázku, co z byzantského dědictví zůstalo přítomné v kultuře dnešních evropských národů a kdo se může hlásit dodnes k byzantskému odkazu.
Literatura:
Avenarius, Alexander. Byzantská kultúra v slovanskom prostredí v VI.-VII.storočí: K problému recepcie a transformácie. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1992.
Bednaříková, Jarmila, Homola, Aleš a Měřínský, Zdeněk. Stěhování národů a Východ Evropy: Byzanc, Slované, Arabové. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2006.
Dostálová, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2003.
Dvorník, František. Byzantské misie u Slovanů. Překlad Vladimír Vavřínek. Praha: Vyšehrad, 1970.
Dvorník, František. Fotiovo schizma: historie a legenda. Vyd. 1. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2008.
Herrin, Judith. Ženy v purpuru. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2004.
Hurbanič, Martin. Konstantinopol 626: poslední bitva antiky. Překlad Vlastimil Drbal. Vydání první. Praha: Academia, 2016.
Chalkokondyles, Laonikos. Poslední zápas Byzance. Překlad Jan Kalivoda a Růžena Dostálová. Vydání první. Praha: Odeon, 1988.
Ivanov, Sergej Arkad‘jevič. Byzantské misie, aneb, Je možné udělat z „barbara“ křesťana?. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012.
Komnéné, Anna. Paměti byzantské princezny. Překlad Růžena Dostálová. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1996.
Külzer, Andreas. Byzanc: dějiny – společnost – kultura. Překlad Vlastimil Drbal. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016.
Martin, Marcel. Světlo z Byzance: řecká studia v renesanční Itálii, 1360-1534. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018.
Meier, Mischa. Justinián: život a vláda východořímského císaře. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009.
Psellos, Michael. Byzantské letopisy. Překlad Růžena Dostálová. Vydání druhé, v Odeonu první. Praha: Odeon, 1982.
Theofylaktos Simokattés. Na přelomu věků. Překlad Václav Bahník. Vydání první. Praha: Odeon, 1986.
Zástěrová, Bohumila et al. Dějiny Byzance. 1. vyd. Praha: Academia, 1992.
Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.: Role Byzance ve světovém systému
Jak ukázal již Edward Gibbon ve svém epochálním díle Úpadek a pád Říše římské, skutečnost, že Říše východořímská neboli Byzanc přesunula těžiště imperiální moci na východ do Konstantinopole, měla značné důsledky pro další geopolitický a kulturní vývoj západní Eurasie. Na jedné straně po Justiniánově neúspěšném pokusu o opětovné sjednocení Středomoří byzantský kulturní a civilizační vliv vyzařoval a útvářel raně středověké státy západní a jihozápadní Evropy, na straně druhé představovala Byzanc účinnou hráz vůči expanzi Persie a později především islámu. Teprve ve dvanáctém a třináctém století se projevila strukturální a ekonomická slabost, která způsobila, že impérium se nedokázalo efektivně vyrovnat s novou geopolitickou konstelací ve Středomoří a na Blízkém východě. Jako relativně malý městský stát však Byzanc bojovala důstojný zápas o přežití až do roku 1453.
Literatura:
Pirenne, Henri (2017): Mohammed and Charlemagne. Martin Fine Books.
Budil, Ivo (2007): Zakladatelé Západu a poslední člověk. Triton.
Budil, Ivo (2022): Globální dějiny a postliberální společnost. Triton.
Budil, Ivo (2022): O udatných skutcích norských křižáků. Triton.
